Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku
Pozitivní hodnocení v rámci expresivního deminutivního významu v češtině a srbštině
Abstract
U radu se analiziraju deminutivi koji imaju ekspresivno značenje i izražavaju pozitivnu subjektivnu ocenu u češkom jeziku, precizira se ovo njihovo značenje i utvrdjuju formalni ekvivalenti i dragi načini transpozicije u srpskom jeziku.
V práci se analyzují deminutiva, která mají expresivní význam a vyjadřují pozitivní hodnocení v češtině, upřesňuje se tento jejich význam a zjišťují formální ekvivalenty a jiné způsoby transpozice v srbštině. V rámci kladného hodnocení je základní význam milý a zahrnuje tři významy: milý pěkný a dobrý. Další význam je také ubohý, který vyjadřuje zármutek a nespokojenost, nikoliv však negativní hodnocení. Srbština disponuje stejnými prostředky k vyjadřování uvedených významů, stává se však, že formální ekvivalent neexistuje, vzhledem k tomu že je slovní zásoba deminutiv v srbštině skromnější a jejich frekvence nižší. Na základě toho se nabízejí následující způsoby překladu: použití formálního ekvivalentu nebo použití konstrakce atribut + základové slovo a použití základového slova v případech že formální ekvivalent neexistuje, nevyhovuje kontextu nebo je na okraji užití v srbštině.
Keywords:
značenjski ekvivalent / srpski jezik / pozitivna subjektivna ocena / formalni ekvivalent / ekspresivno značenje / deminutivi / češki jezikSource:
Славистика, 2007, 11, 303-319Publisher:
- Београд : Славистичко друштво Србије
Collections
Institution/Community
Filološki fakultet / Faculty of PhilologyTY - JOUR AU - Mitrićević-Štepanek, Katarina PY - 2007 UR - https://repff.fil.bg.ac.rs/handle/123456789/361 AB - U radu se analiziraju deminutivi koji imaju ekspresivno značenje i izražavaju pozitivnu subjektivnu ocenu u češkom jeziku, precizira se ovo njihovo značenje i utvrdjuju formalni ekvivalenti i dragi načini transpozicije u srpskom jeziku. AB - V práci se analyzují deminutiva, která mají expresivní význam a vyjadřují pozitivní hodnocení v češtině, upřesňuje se tento jejich význam a zjišťují formální ekvivalenty a jiné způsoby transpozice v srbštině. V rámci kladného hodnocení je základní význam milý a zahrnuje tři významy: milý pěkný a dobrý. Další význam je také ubohý, který vyjadřuje zármutek a nespokojenost, nikoliv však negativní hodnocení. Srbština disponuje stejnými prostředky k vyjadřování uvedených významů, stává se však, že formální ekvivalent neexistuje, vzhledem k tomu že je slovní zásoba deminutiv v srbštině skromnější a jejich frekvence nižší. Na základě toho se nabízejí následující způsoby překladu: použití formálního ekvivalentu nebo použití konstrakce atribut + základové slovo a použití základového slova v případech že formální ekvivalent neexistuje, nevyhovuje kontextu nebo je na okraji užití v srbštině. PB - Београд : Славистичко друштво Србије T2 - Славистика T1 - Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku T1 - Pozitivní hodnocení v rámci expresivního deminutivního významu v češtině a srbštině EP - 319 IS - 11 SP - 303 UR - conv_971 ER -
@article{ author = "Mitrićević-Štepanek, Katarina", year = "2007", abstract = "U radu se analiziraju deminutivi koji imaju ekspresivno značenje i izražavaju pozitivnu subjektivnu ocenu u češkom jeziku, precizira se ovo njihovo značenje i utvrdjuju formalni ekvivalenti i dragi načini transpozicije u srpskom jeziku., V práci se analyzují deminutiva, která mají expresivní význam a vyjadřují pozitivní hodnocení v češtině, upřesňuje se tento jejich význam a zjišťují formální ekvivalenty a jiné způsoby transpozice v srbštině. V rámci kladného hodnocení je základní význam milý a zahrnuje tři významy: milý pěkný a dobrý. Další význam je také ubohý, který vyjadřuje zármutek a nespokojenost, nikoliv však negativní hodnocení. Srbština disponuje stejnými prostředky k vyjadřování uvedených významů, stává se však, že formální ekvivalent neexistuje, vzhledem k tomu že je slovní zásoba deminutiv v srbštině skromnější a jejich frekvence nižší. Na základě toho se nabízejí následující způsoby překladu: použití formálního ekvivalentu nebo použití konstrakce atribut + základové slovo a použití základového slova v případech že formální ekvivalent neexistuje, nevyhovuje kontextu nebo je na okraji užití v srbštině.", publisher = "Београд : Славистичко друштво Србије", journal = "Славистика", title = "Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku, Pozitivní hodnocení v rámci expresivního deminutivního významu v češtině a srbštině", pages = "319-303", number = "11", url = "conv_971" }
Mitrićević-Štepanek, K.. (2007). Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku. in Славистика Београд : Славистичко друштво Србије.(11), 303-319. conv_971
Mitrićević-Štepanek K. Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku. in Славистика. 2007;(11):303-319. conv_971 .
Mitrićević-Štepanek, Katarina, "Pozitivna subjektivna ocena u okviru ekspresivnog deminutivnog značenja u češkom i srpskom jeziku" in Славистика, no. 11 (2007):303-319, conv_971 .